Belfort

TÝDEN.CZ

23. 1. 2018
Rubrika: O špatných věcech

Zlý islám vs. dobrý judaismus

Autor: David Vorovka

28.09.2010 13:26

Přehled pravidel halachy ohledně postoje k nežidům

1. Zabíjení nežidů a zachraňování jejich životů

1.1) V podstatě každý člověk, praktikující modlářství (ať nežid nebo Žid) by měl být soudem odsouzen k smrti. Modlářství je přisuzování božství nějakému jinému objektu (fyzickému nebo duchovnímu), než je jediný Bůh, ať už je tak činěno prostřednictvím obřadu (například modlitbou, používáním kadidla apod.), nebo jen pouhou vírou. Několik současných náboženství, jako je hinduismus, buddhismus a zoroastrianismus, je nepochybně považováno za modlářská. Pokud jde o křesťanství, existují mezi halachickými autoritami spory, ale velká většina ho také považuje za modlářské. Na druhou stranu islám za modlářský považován není.

V situaci (kterou teď máme), kdy neexistuje žádný židovský soud, který by mohl lidi odsoudit k smrti, tělesným trestům nebo pokutám předepsaným Tórou, a proto nelze nikoho soudit za hřích modlářství: Je pro kohokoliv přípustné (a dokonce povinné), aby zabíjel modlářské Židy (a ty Židy, včetně ateistů a agnostiků, kteří veřejně odmítají duchovní autoritu halachy) kdekoliv a kdykoliv je to možné. Nicméně současné halachické autority potvrdily, že tento zákon v současné době neplatí.

1.2) Zabití nežida (dokonce i modláře, bez soudního slyšení) v době míru je zakázáno. (Podle většiny názorů může být v době války zabit jakýkoliv příslušník nepřátelského nežidovského národa.) Nicméně Žid, který zabije nežida (dokonce i v době míru a úmyslně), nebude pozemským soudem (za normálních okolností) potrestán smrtí. Podle některých názorů nesmí být (za normálních okolností) potrestán pozemským soudem vůbec. Ale nežid, který zabije Žida, dokonce i nešťastnou náhodou a neúmyslně, musí být zabit. To platí i pro ger toshav. Existuje ojedinělý názor, podle kterého ger toshav, který zabil Žida náhodou, nemá být zabit, ale pouze vyhnán do exilu (stejně jako Žid, který zabije náhodou).

1.3) Je zakázáno zachránit nežida, který je ve smrtelném nebezpečí, nebo ho vyléčit ze smrtelné nemoci, dokonce i za peníze, pokud neexistuje nebezpečí, že tento čin způsobí nepřátelství vůči Židům. Podle jednoho názoru je dovoleno zachránit nežida ve smrtelném nebezpečí, ale není to povinnost. Tento zákon neplatí pro ger toshav, kterému Žid musí pomoci.

1.4) Židovi je zakázáno pomáhat nežidovské ženě při práci. Pokud Židovka pracuje jako porodní asistentka, musí při porodu pomáhat, aby si neznepřátelila nežidy, ale jen ve všední dny a za peníze. Židovce je zakázáno kojit nežidovské dítě (kromě případů, kdy je to důležité pro její vlastní zdraví). Je dovoleno pomáhat ger toshav ženě při práci (ve všední dny) a kojit ger toshav dítě.

1.5) Je zakázáno znesvětit sabat záchranou života nežida, pokud neexistuje nebezpečí, že tento čin způsobí nepřátelství vůči Židům. Na to, zda tento zákon platí pro ger toshav, existují různé názory.

1.6) O sabatu se nesmí nežidovské ženě pomáhat při práci, dokonce ani když s tím není spojeno žádné znesvěcení sabatu. Pomáhat o sabatu při práci ger toshav ženě je povoleno, ale jen když s tím není spojeno žádné vážné znesvěcení sabatu.

1.7) Současná pravidla praktikovaná ohledně předchozích bodů Dnes několik rabínských autorit tvrdí, že nebezpečí vyprovokování nepřátelství nežidů nezachráněním nežidova života je tak velké, že je třeba životy nežidů zachraňovat automaticky, pokud jsou u toho svědci (podle některých názorů i pokud svědci nejsou) a dokonce i o sabatu.

Proto Žid, který potká nežida v ohrožení na místě, kde jsou svědci (podle některých názorů i tam, kde nejsou svědci), a nikdo jiný mu už pomoci nemůže, ho musí zachránit, dokonce i když to znamená porušit sabat. Ale židovský doktor se musí snažit situaci, ve které by musel znesvětit sabat léčením nežida, vyhnout. Proto je židovskému doktorovi zakázáno, pokud by musel léčit v sobotu, pracovat v nemocnici, která slouží jen nežidům. Stejně tak by měl židovský doktor využít všechny dostupné legální prostředky, aby se vyhnul práci o sabatu v nemocnici se smíšeným, ale převážně nežidovským osazenstvem pacientů; v nemocnici s většinou židovských pacientů nemá povinnost se práci o sabatu vyhýbat, ale v každém případě se doporučuje, aby tento typ nemocnice zaměstnával nežidovské doktory, kteří budou o sabatu léčit nežidovské pacienty.

1.8) Pokud Žid pronásleduje nežida s úmyslem ho zabít, je zakázáno zabít Žida, aby byl nežid zachráněn, dokonce i když není jiná možnost jak nežida zachránit. Člověk, který usmrtí židovského pronásledovatele, aby byl zachráněn život nežida, musí být zabit. Ale pokud nežid (nebo Žid) pronásleduje Žida s úmyslem ho zabít, člověk je povinen usmrtit pronásledovatele, aby zachránil stíhanou osobu (pokud není jiná možnost, jak ji zachránit). Tento zákon platí i pro ger toshav.

1.9) V případě, kdy někdo nařídí Židovi zabít jinou osobu, jinak bude sám zabit: pokud je dotyčnou osobou Žid, pak ho nesmí zabít, ani když to bude mít za následek jeho vlastní smrt. Pokud je dotyčnou osobou nežid, pak je dovoleno ho zabít, aby byl (v této situaci) zachráněn život Žida. Podle všeho tento zákon platí, i když je osobou, kterou má Žid zabít, ger toshav.

1.10) Pokud zvíře vlastněné Židem zabije Žida, pak je zvíře zabito a po majiteli se žádá, aby rodině oběti vyplatil náhradu škody. Ale pokud zvíře vlastněné Židem zabije nežida, zabití zvířete se nevyžaduje a není nutné platit žádné odškodnění. Podle všeho tento zákon platí, i když je obětí ger toshav. Není jasné, co se má dělat v případě, kdy zvíře vlastněné nežidem zabije Žida.

2. Kradení, podvádění a vracení ztracených věcí nežidům

2.1) Podle některých halachických zdrojů je oloupení a okradení nežida v principu dovoleno, a zakázáno je jen proto (a tehdy), že je znesvěcením Božího jména nebo že může Židy poškodit. Ostatní zdroje nesouhlasí a tvrdí, že olupování a okrádání nežidů je zakázáno jen v některých situacích. Zdá se, že ohledně zákazu oloupení a okradení ger toshav podle Tóry se shodují všechny názory.

2.2) V obchodních záležitostech, pokud Žid předraží zboží nebo před nežidovským zákazníkem zatají jeho špatnou kvalitu, není nežidovi dlužen žádnou náhradu (jakou by dlužil židovskému zákazníkovi). Podle některých názorů se tento zákon nevztahuje na ger toshav; je zakázáno ho ošidit a proto, pokud je podveden, musí dostat náhradu. V každém případě je jasné, že pokud nežid předraží zboží nebo před židovským zákazníkem zatají jeho špatnou kvalitu, dluží Židovi náhradu.

2.3) Jestliže Žid dluží peníze nežidovi, který zemřel, není povinen je splatit dědicům, pokud se o dluhu nedozvědí. Pokud se dědicové Žida zeptají, zda zemřelému dlužil, je dovoleno jim lhát a dluh popřít (pod podmínkou, že se Žid ujistí, že o dluhu nevědí, takže jméno Boží nebude jeho lží znesvěceno).

2.4) V obchodních záležitostech, pokud se nežid zmýlí v Židův prospěch (například pokud mu vrátí víc peněz, než má), peníze se mu nemusí vracet, ačkoliv Židovi, který udělá stejnou chybu, se vrátit musí. Někteří komentátoři dokonce říkají, že nežid může být během obchodní transakce aktivně a úmyslně pomýlen a oklamán, pokud si toho nevšimne (a tak není jméno Boží znesvěceno). Jiní nesouhlasí a říkají, že Žid může z nežidovy chyby těžit jen pasivně, ale nesmí ho klamat aktivně a úmyslně.

2.5) Podle většiny názorů, pokud nežid něco ztratí, je zakázáno mu to vrátit. Ani ohledy jako soucit nebo účastenství s jeho ztrátou nečiní navrácení přípustným. Ale pokud Žid, který našel ztracenou věc, předpokládá, že její navrácení zvelebí jméno Boží (jelikož nežid díky navrácení zvelebí Židy a jejich náboženství), je dovoleno a dokonce přikázáno věc nežidovi vrátit. Kromě toho je přikázáno mu věc vrátit, pokud hrozí nebezpečí, že by nevrácení věci znesvětilo Boží jméno, nebo že by mohlo Židům zapříčinit újmu.

3. Obchodní vztahy

3.1) Židovi je zakázáno konzumovat jakékoliv potravinářské výrobky zhotovené nežidem (dokonce i v případě, že neexistují žádné ekvivalentní produkty vyrobené Židy): víno, většinu mléčných výrobků a většinu vařených nebo pečených jídel, zhotovených nežidy. Tento zákon se vztahuje i na ger toshav.

3.2) Podle některých názorů je zakázáno koupit chléb od nežidovského pekaře dokonce i tam, kde není žádný židovský pekař. Jiné názory koupi chleba od nežidovského pekaře povolují, ale jen tam, kde není židovský pekař. A některé povolují koupi chleba od nežidovského pekaře dokonce i tam, kde židovský pekař je.

3.3) Ve všech obchodních transakcích – nákupu a prodeji, nájmu, půjčování peněz atd. – musí být upřednostněn Žid před nežidem, dokonce i tehdy, když to znamená malou finanční ztrátu.

3.4) Podle jednoho názoru obsahuje Tóra speciální přikázání brát na půjčkách nežidům vysoké úroky. Podle téhož názoru nesmí nežidům nikdo odpustit dluh, ani mu odložit datum platby. Ostatní také zakazují půjčovat nežidům bez úroku, ale nepohlíží na tento zákaz jako na zvláštní přikázání [zatímco je zakázáno půjčovat na úrok Židovi (nebo si půjčovat od Žida)]. Podle některých názorů je za situace, kdy by půjčení peněz mohlo zapříčinit spříznění mezi ním a nežidem a ovlivnění Žida nežidovskými názory, půjčení peněz nežidovi zakázáno úplně. Co se týče ger toshav: podle všech názorů je dovoleno půjčit mu peníze na úrok.

3.5) Podle některých názorů je přípustné odkládat nežidovi výplatu. Podle dalších názorů je to zakázané. Je zakázáno odkládat výplatu mzdy ger toshav, ale tento zákaz není tak striktní jako zákaz odkládat výplatu Židovi.

3.6) Nežid nedědí po svém židovském otci (například když otec konvertoval až po synově narození, nebo je dítětem Žida a nežidovky).

4. Pozice nežidů v židovské politice a soudnictví

4.1) Nežid (dokonce i konvertita na židovství) nesmí být jmenován na trůn nebo do jiného výkonného státního postavení nad Židy. Nežid nesmí být soudcem v židovském soudu. Konvertita na židovství nesmí být soudcem v případě, že by mohl rozhodovat o trestu smrti a podle většiny názorů nesmí konvertita soudit Židy od narození ani v případech týkajících se finančních záležitostí (podle všech názorů může ve finančních záležitostech soudit ostatní konvertity).

4.2) Nežid není u židovského soudu považován za právoplatného svědka. To platí i pro ger toshav.

4.3) Konvertitovi na židovství není dovoleno svědčit ohledně čehokoliv, co se vztahuje na dobu před jeho konverzí.

4.4) Nežid, narozdíl od Žida, může být soudem lehce odsouzen k smrti. Může o tom rozhodnout samosoudce na základě svědectví jednoho svědka nebo doznání obžalovaného, a to bez jakéhokoliv předchozího varování, dokonce i když je svědek příbuzný [jak soudce tak oběti ]. To platí i pro ger toshav. Podle jednoho názoru pokud vidí Žid porušit nežida jakékoliv z Noemových přikázání, může ho na místě zabít bez rozhodnutí soudu, ale většina názorů s tím nesouhlasí a tvrdí, že i pohan může být odsouzen k smrti jen soudem.

4.5) Při soudním sporu mezi Židem a nežidem platí následující: Pokud mluví nežidovské zákony ve prospěch židovské strany, zakládá se rozsudek na nich a nežidům je řečeno: „Takové jsou vaše zákony!“ Když jsou však pro židovskou stranu výhodnější židovské zákony, soud rozhodne podle nich a nežidům je řečeno: „Takové jsou naše zákony.“ To neplatí pro ger toshav, který je vždy posuzován podle nežidovských zákonů – dokonce i když jsou pro něj výhodné.

4.6) Pokud zvíře vlastněné Židem poškodí nežidův majetek, Žid nemusí platit žádné odškodnění. Ale když zvíře vlastněné nežidem poškodí Židův majetek, je nežid povinen vyplatit mu náhradu v plné výši. Podle některých názorů platí tento zákon i pro ger toshav; podle jiných ne.

4.7) Nežid (včetně ger toshav), který oloupí nebo okrade Žida (nebo kohokoliv jiného), musí být odsouzen k smrti, zatímco Žid, který oloupí nebo okrade pohana (nebo Žida) není nikdy odsouzen k smrti. Žid, který okrade pohana (včetně ger toshav), musí vrátit jen ukradenou sumu, zatímco Žid, který okrade Žida, musí vrátit přinejmenším dvojnásobek ukradené sumy.

4.8) Trest smrti může dostat osoba (Žid i nežid), která unese Žida, ale ne Žid, který unese nežida. 

6. Emoční a společenský postoj vůči nežidům

6.1) Když Žid prochází kolem nežidovského hřbitova, nebo vidí větší množství nežidů, musí říct: „Vaše matka se bude stydět; a bude zahanbena: spatří nejzadanější z národů pouští, zemí vyprahlou a pustinou“ (Jeremiáš 50:12). Žid, procházející kolem kostela (a podle jednoho názoru kolem jakéhokoli nežidovského domu) musí říct: „Pán zničí dům pýchy“ (Přísloví 15:25).

6.2) Přikázání zakazující tajně v srdci přechovávat nenávist se vztahuje jen k Židům.

6.3) Žid nemusí truchlit (např. sit shiva) pro svého nežidovského bratra, sestru (jsou potomky jeho otce a nežidovské ženy), syna nebo dceru (jeho potomstvo s nežidovskou ženou). Konvertita nemusí truchlit nad svou matkou nebo otcem.

6.4) Zákon povoluje pomstu na nežidovi. Rovněž přikázání „miluj bližního svého jako sám sebe“ ve vztahu k nežidům neplatí.

6.5) Zákon proti pomluvě platí, jen pokud jde o pomluvu Žida.

6.6) Je zakázáno dát dar nežidovi, pokud ho dárce nezná a nemůže proto předpokládat, že se mu za to dostane přízně. To neplatí pro dary neznámým ger toshav – v jejich případě je předání daru bezpodmínečně povoleno.

6.7) Je zakázáno chválit nežida nebo mu žehnat.

6.8) Je zakázáno nežidům prodat nemovitost na půdě Izraele. Některé druhy nemovitostí nesmí být na půdě Izraele nežidovi dokonce ani pronajaty. Tento zákon nezakazuje obchod mezi Židem a ger toshav. Podle určitého názoru, pokud to politická situace dovoluje, nesmí Žid nechat nežida přes naši zem ani projít, pokud to není ger toshav.

6.9) Žid si na veřejnosti nesmí vzít od nežida milodar, protože by to bylo považováno za nedostatek a bylo by to znesvěcením Božího jména. Žid si smí vzít na veřejnosti milodar od nežida jen v případě, kdy si nemůže vzít milodar od Žida (veřejně nebo v soukromí) ani od nežida v soukromí.

6.10) Žid se musí každý den modlit: „Blahoslaven buď Pán, že mě neučinil nežidem.“

6.11) Žid a nežid nesmí být pohřbeni vedle sebe, ani když je nežidem ger toshav. Pokud je Žid pohřben vedle nežida, je dovoleno vyzvednout jeho tělo z hrobu a znovu ho pohřbít, i kdyby byl nový hrob vedle sekulárního Žida. 

9. Metafyzické názory na nežidy

9.1) Židé jsou kompletní lidské bytosti. Na druhou stranu jsou nežidé lidské bytosti, ale ne kompletní lidské bytosti. Rozdíl mezi židovským národem a ostatními národy je stejný jako rozdíl mezi duší a věcí, nebo jako mezi člověkem a zvířaty.

9.2) Rozdíl mezi duší Žida a nežida je větší a hlubší než rozdíl mezi duší zvířete a nežida, protože ti druzí se odlišují počtem, kdežto ti první kvalitou.

9.3) Židé mají dvě duše: pozemská duše je kombinací dobra a zla, zatímco ta druhá je součástí Všemohoucího. Nežidé mají jen jednu duši, která je celá zlá. Pozemská duše Židů pochází ze stejné sféry jako duše čistých zvířat. Pozemská duše nežidů pochází ze stejné sféry jako duše nečistých zvířat.

9.4) Podle některých názorů byli jen Židé stvořeni k obrazu Božímu. Podle dalších názorů jsou i nežidé stvořeni k obrazu Božímu.

9.5) Nežidé jsou zvířata na velmi nízké úrovni. Kdyby nebylo Adamova hříchu v zahradě Edenu, neexistovali by.

9.6) Pokud jde o Židy, Bůh pohlíží na dobrou myšlenku jako na čin, ale na špatnou myšlenku nepohlíží jako na čin. Pokud jde o nežidy, opak je pravdou: Bůh nepohlíží na dobrou myšlenku jako na čin, ale pohlíží na špatnou myšlenku jako na čin. 

Vysvětlení: Historicky termín ger toshav označuje loajální cizince, pobývající zákonně v oblasti pod židovskou jurisdikcí. V období králů měl tento výraz čistě právní význam, definující status zlegalizovaného cizince. Koncept ger toshav získal náboženský význam až v dobách, kdy Židé začali bydlet v kosmopolitních říších – to znamená, že existoval zároveň ve dvou verzích.

 

Leon Zilberstein a spol. 

 

Wikipedia o Halaše: Hebrejsky chodit, kráčet – jít určitým způsobem, postupně nabývá na významu zvyk, obyčej, mrav, předpis, ustanovení je celkový souhrn židovského náboženského práva, včetně biblického práva (613 přikázání) a pozdějšího talmudského a rabínského práva, jakož i zvyků a tradic. Halacha řídí nejen čistě náboženské (např. liturgické) praktiky a věrouku, ale také četné aspekty každodenního života, majetkové, civilní i trestní právo.



Nelíbí 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 Líbí
   Hodnocení  4.22

Diskuze

David Vorovka

o politice, mezinárodní situaci, vojenství...
civ. foto.jpg
Oblíbenost autora: 6.79

O autorovi

Dlouhodobě se zabývám otázkami mezinárodní i české bezpečnosti, politickou situací ve světě a dalšími fenomény z historie a současnosti. http://www.facebook.com/david.vorovka

Kalendář

<<   leden 2018

PoÚtStČtSoNe
1234567
891011121314
15161718192021
22232425262728
293031